Každoročně od Vánoc do začátku února si může každý obyvatel/návštěvník Třeště prohlédnout přímo v domácnostech místních občanů „rodinné poklady“ – třešťské betlémy. Expozice ztvárňují známý biblický příběh o narození dítěte v chlévě, za nímž spěchají zástupy chudých a nesou mu dary. Navštívit můžete na 20 betlémů v rodinách a v místní pobočce Muzea Vysočiny v Schumpeterově domě (stálá expozice v ul. Roosweltova).
Jedná se o skutečnou raritu: v každé rodině se betlém každoročně na podzim znovu staví a na jaře rozebírá. Angažuje se celá rodina, včetně nejmenších dětí (z nich obvykle rostou noví autoři-řezbáři). Rodinní příslušníci se pak také střídají u veřejných prohlídek.
Vstup ke každému betlému je ZDARMA – a to přes fakt, že rodiny jsou opakovaně vyzývány, aby si třeba umístili na vhodné místo sbírkovou kasičku apod. Svébytnému obyčeji věnují totiž veškerý svůj volný čas a nesmíme zapomenout ani na náklady za elektřinu (celodenní nasvícení betlému něco stojí) či úklid (snad víte, jak se v zimě po příchodu zvenku doma našlape. A co teprve, když se do bytu za betlémem nahrne celý autobus lidí…)
Třešťské rodiny to zkrátka vnímají jako zvláštní druh „služby“ ostatním lidem a otvírají ochotně dveře svých příbytků každému, kdo na ně zaklepe se zájmem o prohlídku jejich betlémů. Téměř tři měsíce v roce se trpělivě věnují návštěvníkům, vč. hromadných zájezdů, každému s láskou (i jistou oprávněnou pýchou) odvyprávějí příběh toho jejich betlému, a nechtějí za to vůbec nic. Potěší je zápis do návštěvní knihy i třeba jen milé slovo.
Betlémářství vzniklo v Třešti někdy kolem r. 1800. V počátcích je zřejmý vliv papírových betlémů (z Třebíče) a posléze v 2. polovině 19. století zasáhl vliv dřevěných betlémů (z Jihlavy). První stavitelé betlémů v Třešti (i v Jihlavě a v Třebíči) byli z řad soukeníků. V Třešti se stala doslova legendou jména tvůrců papírových betlémů: František Jabůrek, rodina Dvořáků, Jiří Šiftař, Josef Diviš a další.
Po roce 1850 se začaly objevovat betlémy dřevěné, které postupně zatlačovaly betlémy papírové. První dřevěné figurky se dostaly do Třeště z jiných oblastí (tyrolského typu, z Králík apod.) a byly také pořizovány od řezbářů z Jihlavy a okolí, nejvíce od Františka Klause ze Stonařova a rodiny Boudných z Brtnice. Pravděpodobně prvním třešťským autorem – řezbářem byl Matěj Suchý (1820 – 1909). Podobně jako u papírových betlémů, se prvními tvůrci dřevěných figurek stali ponejvíce truhláři a soukeníci. Rozvoj nábytkové výroby a hodinových skříní významně přispěl ke vzniku tohoto svérázného lidového řezbářského umění.
Truhláři, tesaři, ale dokonce i ševci a krejčí se učili jeden od druhého. Zkušený betlémář snadno pozná autora té které figurky. Zajímavé je, že tvůrci si figurky mezi sebou hojně vyměňovali, takže snad v kazždém betlému najdete „směsici“ od řady autorů. Mnohde se jejich seznamem i s letopočty pyšní – takže snadno získáte přehled. A při hodně pozorném „průzkumu“ už leccos rozeznáte již při prvních návštěvách.
Vzhled třešťských betlémů ovlivňuje i moderní doba. Děti z betlémářských rodin přispívají netradičními figurkami (viděli jsme vedle chléva s „ježíškem“ třeba i klokana či Indiána), některé figurky představují i reálné postavy ze živta města, k vidění dokonce je i skupinka postaviček, v níž nechyběl ex-prezident Havel apod. V jednom betlémě byly dokonce i živé rybičky (však jsme také museli čekat „ve frontě“, až se vynadívá skupina rakouských turistů).
Prohlídka třeštských betlémů je velmi zajímavá zkušenost. Doslova na vás dýchne ta pravá pohoda vánoc a atmosféra „posvátnosti“. Každopádně, na tento program si vyhraďte dostatek času – min. 2-3 hodiny (abyste stihli navštívit aspoň několik betlémů).
V současné době tvoří v Třešti 8 – 10 lidových řezbářů-amatérů z různých profesí, jako je Josef Bílý, Jan Bukvaj, Ondřej Rešl, Alois Roháček, manželé Metoděj a Marie Roháčkovi a další. Lze tedy doufat, že tato krásná tradice v Třešti nezanikne.
Poměrně novou tradicí je Dřevořezání, které již přesáhlo i hranice republiky. Každoročně se na začátku července na náměstí scházejí řezbáři z celé republiky i ze zahraničí a vyřezávají figurky. Pravidelně tak přibývá do společného betléma více než 20 nových postaviček. Každý návštěvník má možnost si vyzkoušet vyřezávání do špalíků dřeva zapůjčenými nástroji. Tento společný betlém je vystaven v expozici Spolku přátel betlémů (v Schumpeterově domě – stálá expozice).
V průběhu několika ročníků Dřevořezání vznikla Svatá Rodina v nadživotní velikosti, která je umístěna u Třešťského potoka v ul. Na Hrázi. Vánoce jsou tak vlastně v Třešti celý rok!
